Před sto lety se 14. února 1919 se narodil Miroslav Zikmund

československý cestovatel a spisovatel a polovina legendární dvojice Hanzelka a Zikmund. Svou první velkou cestu podnikl v šestnácti letech s bratrem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. V letech 1947 - 1950 podnikli oba pánové cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Cestu podnikli s vozem Tatra 87 a rozhlas z této cesty odvysílal více jak 100 reportáží. Druhou cestu podnikli v letecu1959 - 1964 a s vozy Tatra 805 projeli Asii a Oceánii. Při druhé cestě navštívili například Turecko, Sýrii, Pákistán, Indii, Cejlon, Barmu, Kambodžu, Indonésii, Japonsko nebo Irák. Zikmund později uvedl: "V málokteré zemi jsme se cítili tak dobře a tak bezpečně jako v Iráku. Procestovali velkou část Sovětského svazu, od Tiksina severu Jakutska až po Pamír v Tádžikistánu.[7] Nemohli navštívit Čínu, protože v 60. letech za vlády Mao Ce-tunga vypukla mezi Čínou a sovětským blokem roztržka.
V roce 1968 se postavil na stranu tzv. "reformních komunistů", proto mu bylo v roce 1969 znemožněno dále publikovat a účastnit se veřejného života.
Po roce 1989 začal znovu cestovat do zahraničí. V roce 1991 se vydal do Japonska, v roce 1992 do Austrálie a v roce 1994 na Nový Zéland. V roce 1996 se účastnil s dokumentaristou Milanem Maryškou expedice "Sibiř - peklo, nebo ráj", ze které vznikl stejnojmenný čtyřdílný dokumentární cyklus. V roce 2000 podnikl cestu na Srí Lanku a Maledivy a také do USA.
V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou českého prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Již dlouhou dobu žije ve Zlíně a v roce 2014 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V témže roce dne 28. října mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Cestopisy psali oba společně.Zajímavým dílem je Zvláštní zpráva č. 4, byla napsána v roce 1964 na základě své předchozí cesty po SSSR, na přímý podnět L. I. Brežněva, kopii dostali českoslovenští straničtí a vládní představitelé. Vzhledem k obsahu o sovětském hospodářství byla prohlášena za přísně tajnou a uveřejněna až v roce 1990.